Jak roste vinná réva v průběhu roku na vinici


Sortiment gp

Alibernet rosé
červené
Původ, znaky: Bylo vyšlechtěno v roce 1950 v ukrajinském Vědecko-výzkumném ústavu pro vinohradnictví v Oděse. Pěstuje se v menší míře ve státech bývalého Sovětského svazu pod názvem Oděskij čornyj. Ojediněle je vysázen ve slovenských vinařských oblastech a podobně v ČR. Rok zápisu do Státní odrudové knihy je 1975.
Víno: Pyšní se vysokou barvou a kabernetovým buketem.

Cabernet Sauvignon
červené
Původ, znaky: Vznikl náhodným opylením odrůdy Cabernet farnac (kříženec s révou lesní) pylem odrůdy Sauvignon, pravděpodobně existoval již v době římské. V polovině 16. století se o jeho rozšíření v Bordeaux zasloužil kardinál Richelieu. Cabernet Sauvignon spolus Merlotem tvoří světoznámá bordeauxská vína. Pěstuje se po celém světě, v poslední době se stal nejmódnější modrou odrůdou. U nás pro své pozdní zrání neměl a ani nemá větší rozšíření (0,1% plochy vinic), ale pěstuje se již více desetiletí. Průměrný věk porostu 6 let., V roce 1980 byl zapsán do Státní odrůdové knihy.
Víno: Obsahuje hodně červeného barviva a má výrazovou odrůdovou chuť.

Frankovka
červené
Původ, znaky: Původ je nejednoznačný, snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Jedním z jejích předků byla odrůda Heinisch. Pěstuje se v Rakousku (Burgenland), Maďarsku (Eger), Německu (Würtemberg), na Slovensku, na Moravě a v zemích bývalého Sovětského svazu. Nejčastější odrůda minulého století na Moravě byla modrá, ale již před rokem 1900 ji začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. V současné době činí osázená plocha vinic zejména na Moravě 4-5%, její stáři je 14 let a je nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě v bzenecké, strážnické, brněnské, velkopavlovické a Podlužní vinařské oblasti. Státní odrůdová kniha vykazuje rok 1941.
Víno: Je tvrdší s tříslovinami, lze uchovávat více let. Chuť ovocno kořenitá po vařených švestkách a černých jeřabinách. Vhodné k plísňovým sýrům, paštikám, tmavým masům a zvěřině.

Chardonnay
bílé
Původ, znaky: V roce 1987 byl zapsán do Státní odrůdové knihy. Spolu s Rulandským bílým se Na Moravě a v Čechách pěstuje od nepaměti. V Alsasku se pěstuje na menších plochách vinic. opačně je tomu v Burgundsku. Zároveň je nejčastější odrůdou v Trentinu, okolí St.Michael v Itálii. Průměrný věk současných vinic činí 5 let na jižních svazích. Největší plochy této odrůdy nalezneme v mikulovské vinařské oblasti. Vyžaduje nejkvalitnější plochy. Ve většině odrůdových znaků připomíná Rulandské bílé. Je známé z dřívější doby také jako Pinot blanc Chardonnay.
Víno: Oproti Rulandskému bílému je plnější, harmoničtější a má vyšší intenzitu aromatických látek. Obsah kyselin v moštu ve srovnání s Rulandským bílým je o 2-4 g/l vyšší. Víno odolává dlouhodobému skladování a též je vhodné pro technologii "barrique". Je základem k výrobě kvalitních šumivých vín nejen v oblasti Champagne. Charakteristické sametové víno s medovými až marmeládovými tóny chuti. Vhodné k mořským rybám, drůbeži a zrajícím sýrům.

Rulandské bílé
bílé
Původ, znaky: Odrůda vzniklá jako pupenová mutace Rulandského šedého. Pěstuje se již od začátku 14. století v Alsasku, tam je vysázena na více než 20% veškeré plochy vinic. Celá odrůda burgundských odrůd pochází zřejmě z Burgundska, je rozšířena po celém světe. Název Rulandské je přejatý z němčiny podle jeho rozšiřovatele a obchodníka Johanna Segera Rulanda ze Špýru se stal hojně používaným, ve světě je nejpoužívanější název Pinot. Na území dnešní České republiky zaujímala před více než pětašedesáti lety tato odrůda 2% ploch vinic, dnes kolem 5%. Největším jejím konkurentem je odrůda Chardonnay. Maximální věk této drůdy je až 16 let. Ve vinařských oblastech bzenecka, prahy, znojma a mostu je nadprůměrně zastoupena. Rok zápisu 1941 ve Státní odrůdové knize.
Víno: Chuť se sametovým buketem, příchuť s jemnými medovými tóny. Vhodné k telecímu masu, sýrům s bílou plísní na povrchu a bažantovi.

Rulandské šedé
bílé
Původ, znaky: Je pupenovou mutací Rulandského modrého. Vzniklo pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířilo po celé Francii a zvláště do Champagne. V Maďarsku se tato odrůda vyskytla již ve 14.století, stejně tak Čechy spolu s Rulandským modrým, v Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve způstlé zahradě ve Falci a nese tam po něm, stejně jako u nás, jeho jméno. V Německu se pěstuje na 2,4% plochy vinic. U nás se tato odrůda pěstovala již před narozením pana Rulanda, vhodnějším názvem pro tuto odrůdu je Pinot gris. Dnes se pěstuje po celém světě i na Novém Zélandě, ale jen v omezeném množství hlav. V Alsasku se pěstuje na 7% ploch vinohradů, kde jej můžeme nalézt také pod názvem Tokayer. O sto let dříve jej nalezneme jen ve smíšených výsadbách, před více než 65ti lety činila plocha osázení 0,5% a v současné době se blížíme k 2% rozlohy vinic. Tato odrůda dosahuje věku 11 let. V současnosti je hojně rozšířena v mělnické, mostecké, velkopavlovické, brněnské a pražské vinařské oblasti. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy byl rok 1941.
Víno: Pro kvalitu je třeba dosáhnout cukernatosti 18°NM. Charakteristické sametové víno s medovými až marmeládovými tóny chuti. Vhodné k mořským rybám, drůbeži a zrajícím sýrům.

Ryzlink Vlašský
bílé
Původ, znaky: Pěstuje se v jihovýchodní evropě, Maďarsku, bývalé Jugoslávii, Bulharsku, Rumunsku, Rakousku, jižních Tyrolích, Lombardii, na Slovensku a na Moravě. Původ není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá mimo názvu nic společného. Je jednou z pozdních odrůd vinné révy. Na Moravě se počala výsadba kolem roku 1900 nyní podíl osázení vinic v ČR tvoří necelých 12% a neustále se snižuje i když je třetí nejpěstovanější odrůdou v České republice. V současné době se dožívá hranice 20 let. Nalezneme ho na rozsáhlých vinicích vinařských obalstí mikulovských a Podluží. Do Státní odrůdové knihy bal zapsán v roce 1941.
Víno: Decentní víno s chutí žlutého melounu a nádechem vlašského ořechu. Má vyšší obsah kyselin. Vhodné k předkrmům, zeleninovým polévkám, rybám a k modrým sýrům.

Sauvignon
bílé
Původ, znaky: Pochází pravděpodobně z Francie. Podle nejnovějších výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Pěstuje se ve většině vinařských zemí světa. V Evropě ve Francii, Itálii, Rakousku, bývalé Jugoslávii, v zemích bývalého Sovětského svazu, Slovensku a u nás. V Německu a jiných zemích se v poslední době začíná pěstovat, avšak dříve na tomto území nebyl v takovém rozsahu. V ČR se vysazuje od počátku padesátýchlet. V českém regionu se prakticky nevyskytuje, v moravském tvoří 3% vinic a stále se zvyšuje. Dožívá se maximálně 11 let. Nejvíce je rozšířen ve znojemské vinařské oblasti. Státní odrůdová kniha má datován rok 1952 jako rok zápisu.
Víno: Chuť charakteristická, plná a výrazně ovlivněná broskvovou až kopřivovou vůní. Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech. Vhodné k pikantním úpravám ryb a drůbeže.

Tramín Červený
bílé
Původ, znaky: Původ není zcela jasný, může pocházet z jižních Tyrol. Již v patnáctém století je dokumentován v městečku Tramin, i když ve 20.století tuto odrůdu pěstoval pouze jeden vinař. Může ale pocházet i z Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. V německém Falci je prokázán od 16.století, nachází se zde vinice osázená touto odrůdou před 400 lety a je doposud produkční. Podle posledních průzkumů vznikl volným křížením s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné. Je geneticky nejstarší u nás pěstovanou odrůdou révy. Dále se pěstuje v Alsasku (přes 18% ploch všech vinic), Německu, Rakousku, na území bývalé Jugoslávie, Itálii, Maďarsku, Rumunsku, v zemích bývalého Sovětského svazu, na Slovensku a u nás. Na 4% ploch vinic byl v roce 1935 pěstěn na našem uzemí, dnes je to méně než na 2% výměry vinic a jeho tendence je klesající. Průměrný věk vinic osázených touto odrůdou činí 18 let. "Tramín" je Vhodnějším označením této odrůdy. V roce 1941 byl zapsán do Státní odrůdové knihy.
Víno: Charakteristická plná chuť, kořenitá, voní po růžích. Z dobře vyzrálých hroznů připomíná vůni růží. Vhodné ke kuřeti na ovoci, jemným sýrům, jako aperitiv i k moučníkům.

Svatovavřinecké rosé
červené
Původ, znaky: Podle genetické analýzy je tato odrůda začleněna do semenáče "burgundských" odrůd. V každém případě pochází z území dnešní Francie, odtud byla v minulém století rozšířena do Německa. Pěstuje se v Rakousku, kde se podílí 1% na veškeré produkci vína. U nás se vyskytuje po roce 1900, kolem roku 1935 zaujímala 1% vinic u nás. V České republice se pěstuje přibližně na 9% celkové plochy vinic. Svatovavřinecké je na čtvrtém místě z celkového počtu a stává se tak nejrozšířeněšjší modrou odrůdou u nás, přičemž největší plochy s touto odrůdou lze nalézt pravě v ČR. Stáří této odrůdy je 23 let. Nyní se nejvíce podílí na porostech vinohradů ve vinařeské oblasti roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké. Od roku 1941 je zaspsáno v Státní odrůdové knize.
Víno: U nás je značně oblíbeno, je vhodné do směsí s Modrým Portugalem a často se prodává jako mladé víno.

Veltlínské Zelené
bílé
Původ, znaky: Tramín a Červenošpičák je geneticky podobná odrůda. V Čechách se pěstuje. V Rakousku tvoří 37% produkce vína, odtud pravděpodobně i pochází a je zde zároveň i nejvíce rozšířeno. Dále se pěstuje na Moravě, kde se podílí na celkové výměře vinic 16% a je tím absolutně nejpěstovanější odrůdou révy vinné v České republice. Vyskytuje se i v západním Slovensku a Maďarsku. Ve větším množství je zastoupena ve vinicích vinařských obalsí znojemské, velkopavlovické a Podluží.
Víno: Jemná vůně připomínající lipový květ nebo luční květy, příjemné kyselinky, harmonická, barva světle žlutá až zelenkavá. Pod víchem označuje dřívější prodej tohoto vína což znamená mladý stav, dnes se s tímto pojmem můžeme shledat v Rakousku a někdy i na Moravě. Vhodné ke studeným masům a těstovinám.